Psychospirituální krize

V roce 2009 jsem na katedře psychologie MU v Brně obhájila diplomovou práci na téma Zvládání psychospirituální krize v kontextu odborných služeb i mimo ně v prostředí České republiky, která je dostupná zde.

Zde je výtah z mojí diplomové práce:

Termín psychospirituální krize vzešel od Stanislava a Christiny Grofových.

Grofovi psychospirituální krizi definovali jako "epizody neobvyklých zkušeností, zahrnující změny vědomí a změny percepčních, emocionálních, kognitivních a psychosomatických funkcí, ve kterých je patrný přesah obvyklých hranic definice vlastního Já, tj. posun k transpersonálním zážitkům. Člověk má schopnost nahlížet na tento stav jako na vnitřní psychologický procesa přistupovat k němu jako k takovému. Kapacita k formování adekvátních terapeuticko-pracovních vztahů a duševní spolupráce je zachována. Tato kritéria nezahrnují pacienty s těžšími paranoidními stavy, persekučními bludy, některými halucinacemi a ty, kteří užívají projekci, externalizaci a acting out", (Grof,1986; cit. dle Vančura, 2002, str. 329-330).

Lidé procházející takovou krizí se nachází v procesu růstu a změny tak rychlé, že se z toho stává až chaotický, zdrcující proces. Tito lidé "mohou mít pocit, že vědomí jejich identity je narušeno, že jejich dosavadní hodnoty už neplatí a že se jejich osobnost prudce otřásá v samotných základech. V mnoha případech vstupují do jejich životů náhle a dramaticky nové mystické a duchovní skutečnosti, což může vyústit až ve strach a zmatek. V takových situacích mohou pociťovat děsivou úzkost, prožívat obtíže v denním životě, zaměstnání, mezilidských vztazích - a dokonce se obávat o své duševní zdraví, (Grof a Grofová, 1999a, přebal).

LaHood (nd.) uvádí, že krize duchovního vývoje nebo-li transpersonální krize se obvykle objevují v mezní situaci vývoje člověka. "Jako by se organismus pokoušel růst za hranice programů, které určují, co je v naší společnosti ještě vnímáno jako normální. Krize může být doprovázena silnými emocemi, fyzickými bolestmi, vizemi a někdy také děsivými psychickými zážitky", (LaHood, nd. str.1). Takové zážitky mohou nabýt až psychotické symptomatiky. Stejně jako Grof je La Hood toho názoru, že jde o očistný proces, který pokud dostane příležitost se zcela dokončit, zanechává za sebou psychologicky a spirituálně zdravějšího jedince.

Klíčové znaky psychospirituální krize

  • "intenzita krize nás zcela pohltí

  • problémy ve fungování v každodenním životě

  • náš vnitřní svět nás zahlcuje a mísí se s vnější realitou

  • můžeme mít neobvyklé fyzické bolesti a vjemy, poruchy spánku

  • velké výkyvy nálad

  • mimořádné stavy vědomí

  • pocit, že se všechno rozpadá, rozpad identity doprovázený prožitkem procesu smrti a znovuzrození

  • inflace ega - např. si můžeme myslet, že jsme reinkarnace Marie nebo Ježíše

  • zmatené myšlení s psychotickými prvky

  • objevují se synchronicity

  • na důležitosti pro nás nabývají symbolická a mytologická témata jako např. boj dobra proti zlu

  • objevují se anomální zážitky jako např. vzpomínky na minulé životy

  • můžeme zažívat náhlé a silné energie v těle," (Lucas, 2011, str. 29-30).

Spouštěče psychospirituální krize můžou být:

1) "spontánní objevení příznaků

2) ohrožení života (tj. závažná nemoc, nehody, operace)

3) extrémní fyzická zátěž, spánková deprivace

4) perinatální události (tj. porod, spontánní potrat, interrupce)

5) silné sexuální zážitky

6) silné emoční prožitky, např. ztráta blízké osoby, traumatizace

7) série životních nezdarů

8) intenzivní meditační praxe nebo jiné duchovní praktiky, systematické provádění technik, jejichž cílem je aktivovat spirituální energie

9) takové užití psychedelických látek, kterí nerespektuje dobrý "set a setting", tedy soubor faktorů, zahrnujících přiměřeno přípravu a očekávání na straně jedince a přípravu bezpečného prostředí. Měli bychom mít na paměti, že set a setting jsou podstatnou součástí každé situace vstupu do mimořádného stavu vědomí a že jakýmikoliv odchylkami mohou být vyvolány důsledky, které nelze konzistentně předpovídat

10) náhlá ztráta obvyklé životní struktury a nemožnost ji nahradit něčím jiným. Tam kde pevná struktura života, pravidel, je ochranou před vpádem chaosu

11) kombinace kterýchkoli z těchto faktorů," (Vančura, 2002, str.339).

Literatura

GROF, S., GROFOVÁ, Ch. (1999a)
Krize duchovního vývoje, Chvojkovo nakladatelství, Praha.

GROF, S., GROFOVÁ, Ch. (1999b)
Nesnadné hledání vlastního já. Růst osobnosti pomocí transformační krize, Chvojkovo nakladatelství, Praha.

VANČURA, M. (2002)
Psychospirituální krize. In Vodáčková, D. et al.: Krizová intervence. Praha, Portál.

LaHOOD, G. (nd.): Working With Spiritual Crises. [online]. [citováno 2009-03-10] <https://www.gmd.net.nz/index.lasso?view=28>

JYOTI (2006)
Anděl zavolal mé jméno. DharmaGaia. Praha.

GREENWELLOVÁ B. (2002)
Energie transformace. DharmaGaia. Praha

LUCAS C. G. (2011)
In Case of Spiritual Emergency, Findhorn Press, UK